Nechte si pravidelně zasílat novinky. Stačí vepsat Váš e-mail a potvrdit.

Září se blíží - pozor na děti

Září se blíží - pozor na děti

Měsíc září se neúprosně blíží a prázdniny všech školáků již pomalu, ale jistě končí. Jak samo ministerstvo dopravy na svých stránkách varuje, tento, jako každý další rok přijdou noví prvňáčci do školy a mnozí z nich se začnou prvně potýkat s nástrahy dopravního provozu. Proto i my řidiči musíme tento fakt vzít plně na vědomí.

Přeci jen děti nejsou na provoz zvyklé, neví někdy jak se sami chovat, natož aby dokázali odhadnout jak se zachová auto před nimi. Je tedy důležité myslet na to, že dítě může klidně kdykoli vběhnout na přechod, klidně mohlo Vaše přijíždějící vozidlo vidět, ale dětská mysl funguje zcela jinak. Nesmíme opomenout, že dítě na rozdíl od řidiče má zcela jiný odhad vzdálenosti a rychlosti vozu, nedokáže vždy rozpoznat zda dokáže ještě přeběhnout či ne. Důležitá role pak padá na bedra samotných rodičů. Ti by měli spolu s dítětem si několikrát projít a nacvičit cestu ze školy. Cesta by měla být co nejjednodušší, přechod silnice by měl být vždy za pomoci světelného přechodu. Je totiž mnohem snazší vysvětlit malému školákovi, že má zmačknout tlačítko a čekat na zeleného panáčka než mu vysvětlovat, že z tohoto směru přijíždí víc aut, tady, že zase auto jezdívají rychle a podobně. Důležité je, aby si dítě pamatovalo, že než vkročí do silnice, či kamkoli jinam, kde jezdí auta, musí se důrazně rozhlédnout na všechny strany, červená na semaforu, totiž ne každého řidiče zastaví. Dobré také je absolvovat cestu do školy několikrát s dítětem, dítě Vám samo ukáže co dělá za chyby a Vy jej budete moci upozornit na to jak správně postupovat. Vaše ratolesti se tak cestu naučí a získají lepší sebedůvěru a až půjdou sami, budou klidnější a jejich rozhodování nebude tolik zbrklé. Děti byste hlavně neměli mást mýtem, že na přechodu mají přednost. Tento mýtus je poměrně rozšířen, hlavně mezi dospělými. Nyní si vše uvedeme do pořádku, chodec nemá přednost před vozidly. Řidič má za povinnost, umožnit chodci přechod po vyznačeném přechodu. V praxi to funguje tak, že chodec čeká až řidič zastaví a po té přechází. Je to stejné jako když autobus vyjíždí ze zastávky, také čeká až my mu umožníme vyjet. Kdyby měl přednost, prostě by vyjel a nebral by na nás ohled, jako by byl na hlavní silnici a my na vedlejší, ale protože to tak není, musí počkat až jej my pustíme.

Ač ministerstvo dopravy nabádá jak rodiče, tak řidiče k opatrnosti, tak mě někdy zaráží chování policistů. Ti raději měří rychlost v nepřehledných úsecích, stojí schovaní těsně před značkou, ale aby měřili rychlost tam, kde to je nejvíce třeba a tím myslím právě přechody v okolí škol, na to již jejich kapacity nestačí. Výjimkou jsou školy v menších městech, kde je jen velmi málo škol, tam většinou uniformovaný policista v reflexní vestě pomáhá regulovat provoz před školou a usnadňuje školákům bezpečný přechod. Bohužel tento trend poměrně stagnuje a není na ulicích vidět, že by přibývalo policistů, kteří by dbali na bezpečí těch nejmenších.

Všichni bychom měli pamatovat, že děti se chovají jinak, že často jednají zbrkle a že silniční provoz pro ně není tak samozřejmý jako pro nás. Myslím si, že není těžkého na tom, až pojedete kolem školy, zmírnit jízdu a podívat se letmo k přechodům a rozhlédnout se tak za děti. Když na těch pár metrů zpomalíte z 50 km/h na 30 km/h, tak Vás těch pár vteřin nijak neovlivní, zato bezpečí dětí rapidně vzroste. Přeci jen čísla hovoří sama za sebe. Z celkového počtu nehod, tvoří úrazy dětí celých 40% a úmrtí 31%, proto dávejte pozor s nohou na plynu.



napsal Chaindler 27.08.2007 07:40:24 || přečteno: 335x

Rednex @ 2007